
"Honšú, Kjúšú, Hokaido, Šikoku, Honšú, Kjúšú,..." házela jsem do hlavy informace na zítřejší písemku ze Zeměpisu. Cítila jsem v kostech, že tohle je ten správný den na to, tu napsat první článek.
Že to není žádný magický datum mi v tomto případě kupodivu vůbec nevadilo. Někdy o půl šesté jsem ještě odflinkla úkol do Matematiky.
Mezitím "přišel" Mikuláš s celou nadílkou. Mikuláš a sníh zas nikde. Vánoce na blátě? Ach, ano, jako obvykle. Stopro.
Rychle jsem ještě obhlédla své RPG, vrazila na prazdný chat a za dvě sekundy jsem byla už zas fuč.
Rychlá návštěva.
Následovalo napsání pár nudných oznamů a vyřízení pár objednávek.
Hotovo.
A to všechno kvůli tomu, abych tu teď mohla sedět, když začíná na stanici pojmenované po vesmírném objektu seriál, kde má dnes umírat jedna celkem důlažitá postava. No co, alespoň to uslyším.
Mé prsty teď konají důležitější práci.
Dovolte mně tímto, abych Vás přivítala na novém blogu hráče textových RPG, milovnice rocku a metalu, vlků, labutí, psovitých šelem, Finofila a amatérské kreslířky a spisovatelky.
Abych Vás přivítala na blogu Nočního motýla.